Menu

Nádorová imunoterapie


Nádorová onemocnění jsou v Evropě druhou nejčastější příčinou úmrtí. Každý třetí člověk některým nádorovým onemocněním onemocní a každý čtvrtý na něj zemře. Frekvence výskytu nádorových onemocnění má neustále vzestupný průběh.

V léčbě má stále dominantní roli chirurgie, díky které je ve vyspělých zemích dosahováno 50 % pětiletého přežití pacientů. Bohužel v okamžiku diagnózy má 30 % lidí již metastázy a zde je naděje na vyléčení jen 10 %. Účinnost chemoterapie snižuje schopnost nádorů eliminovat účinek chemoterapeutik (multi-drug resistance), chemoterapie i radioterapie je pak rovněž limitována tím, že nádorové buňky v klidových fázích buněčného cyklu jsou odolnější a zásah přežívají. Terapeutický efekt rychle se rozvíjející imunoterapie omezuje výrazná odolnost nádorů proti imunitnímu ataku.

Skupina nádorové imunoterapie při Katedře medicínské biologie PřF JU vedená Dr. Ženkou se snaží překonat zmíněnou schopnost nádorů bránit se zbraním imunitního systému. Imunitní systém má dvě spolupracující složky, vrozenou a získanou imunitu. Rozhodli jsme se využít obrovský potenciál vrozené imunity (jen neutrofilů se v člověku denně vytváří 1011), která působí velmi rychle a proti které si nádory nevytvářejí dostatečnou obranu. Nejsou k tomu ani nuceny, protože vrozená imunita nepovažuje nádorové buňky za cíle svého ataku. To ale měníme. Vážeme na nádorové buňky různé molekuly, které jsou součástí bakterií a hub. Buňky vrozené imunity se pak soustředí na takto označené nádorové buňky a zlikvidují je, jak je možno vidět na krátké filmové sekvenci (drobné neutrofily zničí velkou nádorovou buňku, na kterou upozorňuje šipka).

Terapií založenou na těchto principech se nám podařilo dosáhnout 83% vyléčení myší s rychle rostoucím a nebezpečným melanomem.