• Úvod
  • Věda a výzkum
  • Naše objevy
  • Výzkumný tým poprvé popsal vznik a funkci středověkých polních mezí

Výzkumný tým poprvé popsal vznik a funkci středověkých polních mezí

Tým z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JU a Fakulty životního prostředí ČZU Praha, Geologického ústavu AVČR Praha, Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové a Technické univerzity v polských Gliwicích publikoval pod grantovým vedením Jaromíra Beneše a s hlavní spoluautorkou Sahar Poledník Mohammadi z ČZU klíčovou studii o jednom z nejdéle existujícím a skvěle dochovaném polním systému ve střední Evropě. Ten se nachází na úpatí Krkonoš nedaleko Trutnova a existuje zde podle autorů studie již minimálně 800 let. Pomocí různých exaktních metod, zahrnujících především archeobotaniku, půdní chemii, mikromorfologii půdy a tři různé datovací technologie, stanovili autoři studie vývoj a funkci mezních pásů rozsáhlého systému plužiny zaniklé vesnice Debrné. Jako zásadní se ukázaly metody archeobotaniky, pomocí které získali výzkumníci fragmentární rostlinný materiál z pohřbené středověké půdy. Jednalo se o zuhelnatělá semena jednoletých rostlin, které byly využity k radiokarbonovému datování. Tato kombinace metod je unikátní i ve světovém měřítku. V kombinaci s technikou opticky stimulované luminiscence, nevyžadující organický uhlík, stanovili badatelé vznik polního systému v Debrném někdy do počátku 12. století.

K přesnému datování přidal tým i podrobnou mikromorfologickou analýzu půdního profilu terasovitých mezí. Ty tvoří ve středověku uměle vybudovaných hranic bývalých polí, které dnes slouží již jen jako pastvina. Ve sledu půdních vrstev se podařilo vymezit hranice řady vrstev, ale především pohřbené středověké půdy, jejích vlastnosti výzkumný tým podrobně popsal. Publikovaný výzkum opět prokázal, že vybudování polního systému byla ve středověku náročná a rozsáhlá „investiční“ akce, která zásadně proměnila tehdejší krajinu. Česko-polský tým, jehož jádro je z Jihočeské univerzity, tak přispěl k poznání stáří, funkce a původního vegetačního krytu této nejrozsáhlejší středoevropské historické krajinné struktury, pozorovatelné dokonce i z vesmíru. Studie vyšla v předním mezinárodním časopise Geoarchaeology.

Poledník Mohammadi, S.Šitnerová, I.Lisá, L.Bumerl, J.Komárková, V.Fanta, V.Majerovičová, T.Marko, J.Moska, P., & Beneš, J. (2024). The medieval croft plužina field system in a mountain region of central Europe: The interdisciplinary record of the earthen field boundaries in Debrné, Czechia. Geoarchaeology, 122https://doi.org/10.1002/gea.21998

 

Kontakt: doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. (benes at prf.jcu.cz)

Obrázky:

1: Debrné na císařských otiscích stabilního katastru z roku 1841 s vyznačením terénních sond. Zdroj: Český úřad zeměměřický, mapovací a katastrální a Geoarchaeology (Wiley)

2: Archeologické sondy S1 a S2 přinesly komplexní vědecká data. Foto J. Bumerl a Geoarchaeology (Wiley)

3: Archeologové Jiří Bumerl a Ivana Šitnerová ověřují vrtem geologické prostředí. Foto J. Beneš

4: Ivana Šitnerová odebírá půdní vzorky. Foto J. Beneš

 

 

 

 

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0